VYSLOVENÝ NÁZOR NENÍ TRESTNÝ.

Po prvý jsem písničku od Karla Kryla slyšel někdy na začátku střední. Bylo to období, kdy jsem nosil dlouhý vlasy až pod lopatky, odrbaný džíny, kouřil Startky bez filtru, balil holky na kytaru, kdy jsem jezdil pravidelně na čundry nebo vanrdy, kdy jsem utíkal před policajty a jejich pendreky za to, že jsme kupovali a prodávali eLPíčky na zakázaných burzách, které se konaly na Letný, na Uhelňáku, v Krči. Byla to období, kdy jsem byl absolutně free. Ve všem. Alespoň dnes si to tak představuju, že to tak bylo. (Pravda by však byla taková, kdyby jsme šli do důsledku, že zas free jsem tak nebyl, ale to není teď vůbec podstatný).
V tý době jsem poprvé uslyšel Karla Kryla. Nejprve jsem HO nechápal. Nejprve jsem TO nechápal. První songy, který jsem od něj slyšel: Anděl, Bratříčku, zavírej vrátka, Píseň neznámého vojína. Pro mě klasika klasik. Možná tehdy i dnes profláknutá – komerčně i jinak, ale je to stále klasika. Dnes není den, kdybych si nepustil některou z jeho mraky písniček – básní. A stále v tomu objevuji nové. Syrové i milé, pravdivé i přitažené za vlasy. Ale hlavně mě to nenudí, má to koule. Taky jsem si všimnul, že hodně písničkářů si zněj hodně bralo. Nejvíc jsem tam našel Nohavicu, Možná že je to čistá náhoda, ale mnoho největších Nohavicových hitů má víc než velký základ v Krylovi. Možná se mi to zdá.
V každém případě jsem chtěl říct, že jsem rád, moc rád, že jsem oprášil písničky, které patřily do mého mládí a udělaly tak už podruhý pozitivní zářez do mého života.
A ještě jedna vzpomínka na „prvního Karla Kryla“. Kámoš mi ho v tý době nahrál na kazetu (dne by se řeklo vypálil či smahnul). V tý době byly kazety celkem drahý a šetřilo se s každou minutou, přesto vím, že jsem měl k jeho LP Bratříčku, zavírej vrátka takovou úctu, že kazetu strany A jsem již nedoplnil nikým. Na stranu B jsem si nahrál Nazarety a jejich první album Nazaret. Taky do dnes miluju.
Děkuji ti pane Bože, že mi dáváš to nejlepší, co tam máš.

Vsadím se, že by to Karlovi nevadlo, když sem občas dám jeho písničku, ale potěšilo. Tohle je hodně netradiční, protože tam nehraje Karel jak je zvykem sám na kytaru maximálně na foukačku, ale je doprovázen kapelou. Tak vzpomínejte se mnou – pamětníci.

Karel Kryl – album: Dopisy (1988) – píseň: Zkouška dospělosti

V nedělním oblečení
nastoupíš před komisi.
Studené vysvědčení
vezme, co bylo kdysi.

V portmonce umístěnka,
slavnostní učitelé
a lež – co první směnka
úvěru pro dospělé.

Opilí od radosti
si sami trochu lžeme,
že zkouškou dospělosti
opravdu dospějeme.

Tak tanči, lásko sladká,
protanči večer celý:
ten bál – je křižovatka,
dospělí nedospělí.

Na klopě vlají stužky,
z orchestru znějí bicí.
Dozrál čas pro častušky
a vstupu do milicí.

Dozrál čas dilematu:
„Být pro, anebo proti?“
Pak čekat na výplatu
jak jiní patrioti.

Opilí od radosti
si sami trochu lžeme,
že zkouškou dospělosti
opravdu dospějeme.

Tak tanči, lásko sladká,
protanči večer celý:
ten bál – je křižovatka,
dospělí nedospělí.

Dostaneš místo lásky
od těch, kdo všechno vědí,
trojhlavé neotázky,
čtyřhlavé odpovědi.

Šumivé víno pění
a dívky oblékly si
namísto dětských snění
dospělé kompromisy.

Tak tanči, lásko sladká,
protanči večer celý:
ten bál – je křižovatka,
dospělí – nedospělí.

Opilí od radosti
si všichni trochu lžeme,
že zkouškou dospělosti
opravdu dospějeme…
—–
A pokud nechcete hledat na netu, tak si píšničku poslechněte hned. Aplisti – klikněte na odkaz s „jabkem“, ať se vám otevře druhý okno a vy si můžete písničku poslechnout a zároveň se koukat na text.

Dneska mi začal den dobře. Podařilo se mi sehnat přes konference WordPressu nápad, jak udělat, aby mi fungovala můvíčka v příspěvku, o kterých si myslím, že by jste je měli shlédnout na těchto stránkách, a aby technicky splňovali moji představu. A co jako má bejt? „Vyslovený názor“ bude mít všechny komunikační podoby:
- text
- obraz
- video
A to je hodně dobrý, může-li být „vyslovený názor“ pestrý. To je silná trojka.
Ukázka videa, jak se to povedlo.

A sotva jsem tohle dopsal, napadlo mě, že poslední věc (komunikační), která na stránkách „vyslovenýho názoru“ chybí je zvuk. A ten tam musí být. Slyšeli jste někdy božského Johana Sebastiana Bacha, laserohlasýho Ozzyho Osbourna, kosmem i duší prostupující Pink Floyd, jedinečnou Giannu Naninni?

Nejsem zrovna ten týpek, který propaguje kde jaký produkt. Pokud se tak však stane, věřte mi, že je to opravdu dobrý. Přátelé a známí znají moji hlášku: „Mac je Mac, Harley je Harley a Startka bez filtru je Startka bez filtru – o tom se prostě nediskutuje. A asi 10 let ještě doplňuji Subaru je Subaru – o tom se taky nediskutuje.
Tento víkend, když jsem byl u našich, myslím rodiče, uviděl jsem novou knížku „Těšnovská přehrada – historie vodního díla na horním toku Labe“ od Karla Martínka, kterou vydalo nakladatelství ELLI print, s.r.o.
Kdo nezná Tešnovskou přehradu, odborníci říkají, že je nejkrásnější přehradou v Čechách, může ji znát i pod trochu jiným, ale divným názvem jako přehrada Les Království. Je to prostě přehrada na Labi, pár minut na kole nad Dvorem Královým nad Labem proti proudu.
Karel Martínek, autor nejen této knihy, ale zároveň místní historik, v době než šel do penze PAN vědec v oblasti chemie – akademik. Tak tento Karel Martínek na této úžasné knížce pracoval okolo dvou let, což je vlastně nepodstatné protože i za 15 let se dá stvořit sračka, a výsledek je ten, že jakmile tuto úžasnou knížku otevřete, nepustíte ji z ruky a to proto, jak je udělána. A udělána je tak, že má všech pět P, aby vás nepustila:

Jsou tam detaily, neuvěřitelné detaily související s Tešnovskou přehradou. Pan Martínek si dal například tu práci, že se pokusil najít, a v některých případech našel, i osoby, které jsou publikovány na starých fotografiích.

Pokud by jste si tuto knížku chtěli objednat, jedná se o čerstvou novinku, tak asi nejrychlejší bude přímo v nakladatelství ELLI. Jinak její ISBN je: 978-80-254-3668-4.

Jak řikám, doporučuji.