VYSLOVENÝ NÁZOR NENÍ TRESTNÝ.

Včera u nás v Čechách skončily volby do parlamentu a myslím si, že s velmi povzbudivým výsledkem. I když v úvodu musím říct, že hlas, který jsem odevzdal straně, tak ta se nedostala do parlamentu. Skončila na 10tým místě. Ale i to je celkem dobrý umístění, i když jsem čekal, že dopadne líp.
Co je povzbudivý výsledek:
1. Paroubek vyhrál jen těsně = pyrhovo vítězství
2. Paroubek nesestaví vládu
3. Černoprdelníci a zelené sviňky se nedostali do parlamentu
4. Mezi stranami, které zasednou nyní do parlamentu (Socani, Ódeesáci, Topkaři, Komouši, Véčkaři) je jen 10ti procentní rozdíl
5. Komouši, pomalu ale jistě vymírají

Ad 1.) Kdy už se ty socialistický žebrácký pijavice naučí, že není možné jen brát, kázat vodu a pít víno. Za poslední rok, troufám si tvrdit podle informací, které jsou na netu dostupný, že do toho dali neuvěřitelných 400 mega a výsledek jen 22 %. Tak to je teda rána. Dokážete si představit, kdyby do toho da-li třeba „jen“ 40 mega“? To by se snad do parlamentu ani nedostali.
Ad 2.) Jupí!
Ad 3.) Zaplať pán Bu! Děkuji ti matko Přírodo! Tyhle zmrdi, to bylo dílo, to bylo sousto pro tuto českou zemi!
Ad 4.) Konečně se nebude kšeftovat s přeběhlíky, konečně osud této země nebude v rukou jednoho či dvou úplatných opilců či senilních jebek.
Ad 5.) I když disciplíně komouši mají zmáknutou, je jim to čím dál tím víc houby platný. Prostě vymíraj.

Ale vraťme se k mému třetím a celkem zásadnímu zákonu Zákonu o povinné účasti ve volbách.
Dle mého selského názoru je nepřípustný a mělo by být občanskou povinností, že se musí občan této země povinně zúčastnit ve volbách.

Zákon by měl být v tomto znění:
Povinností každého občana České republiky zůčastnit se všech voleb a referend, které se uskuteční.
Samozřejmě to musí mít tato věta určité mantinely:
1. Kdo musí volit:
Každý, komu je 18 let a více.
2. Kdo nemůže volit:
Vězni, nesvéprávní, bezdomovci bez občanských průkazů či pasu a ti co mají dvojí občanství.
Nevolič bude odsouzen k peněžité pokutě a to formou mimořádné daně do příštích voleb ve výši 25ti % svého příjmu, které dosáhl v předchozím období anebo musí odpracovat 2 hodinny denně včetně svátků, sobot a neděl zase až do příštích voleb a to formou veřejně prospěšných prací (nemocnice, hospice, úklidy měst a vesnic, zemědělství (okopávání, sběr plodin), sázení stromů, úklidy sněhu)

Jasný a stručný. Přece není možné, aby nevoliči argumentovali tím, že nemají koho volit. Vždyť jde založit stranu, vždyť lze volit někoho, s kým si nejvíc názorově sedneme. Aktivita a ne pasivita nás posune vpřed.

Jsem zcela přesvědčen, že by usnadnilo, urychlilo se a zjednodušilo hodně věcí, kdyby platil zákon Tří kulek a tří chyb. Zákon tří kulek a tří chyb je jedinou možnou alternativou, aby lidi pochopili, že nemají činit to, co druzí nechtějí, aby jim bylo činěno. Chce snad žid, aby byl okrádán?
Není možné nadále zvětšovat právní bordel a neřízený chaos bez špetky zdravého selského rozumu, bez základu slušnosti a odpovědnosti za svoji práci a činy, jak to dělali a dělají naše zákonodárné parlamentní a senátní prodejné děvky. Nemám na mysli ten právní bodel, ve kterém se nevyznají ani právníci, a soudci pokaždé při stejném prohřešku vynesou jiný rozsudek – podle toho, jak se vyspí, či jak jim ten den sepnou kontakty, či kdo je jak podplatí, případně jak jim je vyhrožováno.

Zákon 3 kulek a tří chyb je postaven na dvou věcech:
a. Jednoduchost, přehlednost a srozumitelnost zákonů a pravidel.
To je alfa omega zákonů a pravidel. Pokud tomu nerozumí ani člověk (právník, soudce), který v tom dělá dnes a denně, který se tím živý, je to špatně.
Příklad, kudy by se měli zákony ubírat. Jsem ateista přesto vyjdu například z Bible, z desatera
1. Nebudeš mít jiné bohy!
Můžeme to přeložit tak, že budeme ctít tuto zemi, její tradice a dědictví, které nám přenechali naši pradědové, a to nade vše.
2. Nebudeš zneužívat mého jména!
Nebudeme se falešně skrývat za neživé pojmy např. za to může stát apod. Za vším jsou konkrétní lidi a ty zodpovídaj za svoji práci, jako ty. Nebudeme se skrývat za „státem“.
3. Budeš zachovávat den odpočinku!
Odpočinek je nutný. Jen si upřesněme, kdy nemusíme chodit do práce. Napsal jsem nemusíme, tzn. že můžeme, chceme-li. Nikdo nás však nemůže nutit k práci, my však nemůžeme nutit ostatní, necheme-li pracovat, aby se druhý o nás starali a pomáhali nám.
4. Budeš ctít otce a matku!
Souhlasím, avšak za předpokladu, že rodiče udělali pro mě jako dítě (do 18 let), pro mou výchovu a vzdělání maximum.
5. Nebudeš zabíjet!
Toto bych třeba změnil na „Nebudeš vraždit“. V zabití-usmrcení a ve vraždě je velký rozdíl. Zabít mohu ze msty, že někdo zavraždil moje dítě, moji ženu, … Zabít mohu okupanty, kteří přepadnou tuto zemi. Usmrtit mohu někoho, kdo trpí nevyléčitelnou a bolestivou nemocí a prosí u ukončení trápení. Nedokázal bych toto odepřít své ženě ani dětem. Kdo neviděl trpící a bezmocné oči, nepochopí. Jinak se tomuto úkonu říká eutanázie.
6. Nebudeš cizoložit!
Přeci jen jsou důkazi o tom, že každý jsme jinačí a každý máme jiné sexuální potřeby. Tohle bych nechal na každým jednotlivci, jak se s tím popasuje – morálně, fyzicky. Takže toto pravidlo bych vyškrtl a místo toho bych dal zákon 6. Nečiň to, co nechceš, aby bylo činěno tobě.
7. Nebudeš krást!
Zásadní pravidlo pro žití ve společnosti. Krást se nesmí a okrádat taky ne.
8. Nebudeš lhát!
Lež je hodně zvláštní projev, kdy lež může i pomoci. Je to takzvaná milosrdná lež. V každém případě, pokud by se prokázalo, že lhal dotyčný při vyšetřování lhal nebo zamlčoval schválně skutečnosti, má hodně velký problém.
9. Nebudeš žádostivě dychtit po ženě svého bližního!
No je hodně sporný, jako kdyby bylo napsáno: Nebudeš žádostivě dychtit po muži své bližní. Toto je věcí dvou lidí. Pokud však jeden nesouhlasí se vztahem a druhý ho do něj nutí je třeba, aby „pronásledovaný/á“ mohla ihned využít ochrany své osoby.
10. Nebudeš závistivý ani chamtivý!
Závist a chamtivost je jedna z lidských ne vlastností, ale činností. Když jsem byli malí řekněme 3 roky, nebyli jsme závistivý natož chamtivý. To nás naučila společnost. Třeba reklamní agentury, které nám říkají, že pokud nemáš tohle, tak jsi v očích druhých nula. A dotyčný člověk to ani nepotřebuje, neprahne po tom, co nám reklamka tluče do hlavy, jenže jak všichni víme, opakovaná lež se stává pravdou a proto nám je pak podprahově vsugerováno, že jsme nějaký vadný, když to nemáme, když to neděláme. A tak pomalinku začneme závidět těm, co už to mají a co to dělají a chceme to taky a když to nemáme hned, tak jsme nervózní a začneme se chovat závistivě a chamtivě a z toho může vzniknout poručení zákona například o tom, že nebudeš krást.

Zjednodušmě tedy zákony tak, aby byly VŠEM jasné.

b. strach z bolesti či utrpení.
Každý z nás si musel odřít koleno, spálit se, aby pochopil, že některé věci, které se nám fyzicky stanou, bolí. Víme, že zlomená ruka bolí, víme, že když nám neumrtví zub/dáseň zubař, tak vrtání či trhání bolí, víme jak to bolí, když se řízneme, víme, jak bolí puchejř atd.. A tak budem vědět anebo přinejmenším si dokážeme představit, jak bude bolet:
- střelením gumovým projektilem do zadku
- střelenín skutečnou nábojnicí do kolena
A pokud se stane, že si stále dotyčná osoba si neuvědomí, ani po trvalém následku prostřeleného kolena, že nemá činit druhým to, co nechtějí, zaslouží si kulku do hlavy. Svým posledním přáním, však může tento rozsudek změnit. Když budete chtít, co je to za přání, zeptejte se mě, je to jednoduché a logické.

Jak to funguje?
1. kulka výstraha – gumový projektil do zadku
2. kulka posledního varování – prostřelení kolena ostrou
3. kulka pro nepoučitelné – ostrou do hlavy

Stručně se to pokusím rozvést.
Ad 1.) Kulka výstraha
Dostali, jste někdy gumovým projektilem do zadku? Tak se někoho zeptejte, jak to bolí a jak dlouho ta bolest trvá. „Pár“ dní si nesednete na zadek. Myslím, že po takové bolestivé zkušenosti, už nebudete chtít toto zažít znovu.
Pokud jste nepoučitelní a stále škodíte lidem a zemi, následují ještě dvě varování – „do třetice všeho dobrého a zlého“ v pododbě dalších střeleb do zadku gumovým projektilem, než se přistoupí k bodu 2.) a tím je kulka posledního varování
Ad 2.) Kulka posledního varování
Kulka posledního varování je kulkou, než vás odpráskneme a odstraníme, jako veš a sajrajt, jako špínu. Kulka posledního varování bude prokaždého denodenním připomínám si, že to co jsem vykonal, učinil, ublížilo, či ubližovalo a abych znovu se nechoval tak, aby byl někdo ze mě nešťastněj, musím si to neustále uvědomovat. Uvědomuju si to tím, že mám prostřelené koleno. Zeptejte se lidí, kteří měli-mají prostřelené koleno, jak se jim s tím žije. Věřte tomu, že kulháte a protože kulháte, máte tím i vypálený cech – znamení pro ostatní, že jste jim ubližovat či ublížil.
Pokud si stále myslíte, že je dobré činit druhým to, co sami nechcete, aby bylo činěno vám (zjednodušeně řečeno), dostanete druhou kulku do druhého kolena.
Pokud ani vás toto nezastaví, pak následuje
Ad 3.) Kulka do hlavy

Kolik věznic by bylo volných! Kolik lidí by dostalo to, co si po právu zaslouží. Jak pro každého jasné a srozumitelné. Konečně by to tu začlo fungovat. Věřte tomu.

Zákon Pěti vět zní:
Každý musí znát a aktivně používat tyto slovíčka – věty:
1. Dobrý den!
2. Prosím.
3. Děkuji.
4. Omlouvám se.
5. Na shledanou!

Tyto slovíčka resp. věty musí:
- znát v počtu tolika jazycích, s kolika státy sousedíme (pro nás by to znamenalo: němčina, polština, slovenština) + verze světových jazyků (angličtina, francouština, španělština, italština, portugalština, ruština, čínština, arabština)
- používat cestuje-li nebo projíždí-li územím, kde se mluví jinak, než je jeho mateřština

Důvod vytvoření zákona Pěti vět:
Je to vyjádření úcty a slušnosti k druhému. Bez úcty a slušnosti vzniká falešná nadřazenost, konflikty, války, bezpráví, mindráky, …

Trest za nepoužívání?
Pokud někomu vadí, že dotyčná osoba ho nepozdravila, nepoprosila, nepoděkovala, nemusí s touto osobou jednat jako s člověkem.
Co se myslí pod tím „jednat jako s člověkem“? To jest takové jednání, jak každý sám uzná za adekvátní, vhodné. Nepočítá se však do toho vražda, zabití a taktéž fyzické napadení či ublížení na zdraví.